BOBO’s Photoshoot With Plushies

4. listopadu 2009 v 19:22 | Flying Spider 74 |  BoBo

Takže aby sme byli v obraze, tohle napsal o sobě a o tom jakej je život když je někdo slavnej, Jing Boran na svým blogu. Myslím že to vystihl dost dobře. Čím víckrát to čtu, tím víc možná chápu váhu těch slov.
Neřeknu kdy to psal protože to mám v noťasu už nějakej měsíc uložený...

Jednou
Když bylo klukovi 18, dostal pár křídel
Chtěl se stát andělem
A bez všech pochybností a otázek vzlétl směrem k nebi
Pomalu
Letěl výš a dál
Ale ještě nevěděl
Že v moment kdy vzlétl
Už se nikdy nemohl vrátit zpět

Životy 18-ti letých dětí jsou nádherné
Mohou dělat hodně věcí
Sladce nakupovat s jejich drahými
Hrát videohry s jejich nejlepšími kamarády
Nahlas se smát když jsou šťastní
Nahlas brečet když jsou smutní
Když jsou vzpurní, rodina a kamarádi jim porozumí
Jsou volní
Ale on mohl jen létat na nekonečném nebi
Svou vší silou mával křídly
jakoby pomalu rozmazávali pravé štěstí života 18-ti letého

Ale nelitoval že vzlétl
Protože našel jiné štěstí
Mohl se dotknout věcí které lidé jen mohli na nebi pozorovat
Mohl se dotknout mraků
Mohl být blíže slunci a měsíci
Byl na nebi jako zářící hvězda
Přeletěl mnoho měst
Měst ve kterých je mnoho lidí
Kteří se na něho usmívali a dívali se na něho s obdivem a úctou
Možná také že chtěli vědět jaký je život kluka na nebesích
Možná že v jejich srdcích byl usmívajícím se andělem
Možná že v jejich srdcích byl jediný který věděl jak létat a ostýchavě se při tom usmívat
Ale podle nich byl velice šťastný

Věděl že se lidé více usmívají
A tak letěl pilněji
Letěl výše, letěl dále
A tak se stalo
Že měl 19
19-ti letý kluk stále sám létal nebem, na východ a na západ
A spolu s ním i bolest a štěstí
Za obdiv měl ale i bolest kterou cítil když byl vzduch chladný
Letěl i skrz mnoho dešťů a větrů, hromů a blesků
Celý svůj život si šetřil rozhodující moment, kdy by mu slunce a měsíc pomohly
Byl unavený a necítil se bezpečně
Byl příliš osamělí a neměl nikoho s kým by mohl mluvit
Někdy chtěl letět zpátky aby spatřil život normálních dětí
Někdy možná že i záviděl
Přemýšlel o tom že se vrátí zpět na zem a zbaví se křídel
Ale po tom co by spadl na zem, bylo by to neštěstí nebo ráj?
Nevěděl
A proto byl stále zmatený

Teď je mu 20
A i přes všechen ten vítr a déšť, vyrostl
Učil se jak se mlčenlivě chránit
Když byl zraněný
Očistil si křídla
Někdy tomu čelil přímo a někdy chtěl utéct
Na pár sekund chtěl zmizet ze světa
A tak pokračoval v letu

I přesto že se někdy vrátil a díval se na život normálních dětí
Už je neobdivoval
Věděl že těm dětem nakonec narostou jejich vlastní křídla a poletí směrem do jejich nebe
Vyzrál
A věděl že je šťastný a učil se jak být vděčný
A něčemu porozuměl
Že v moment kdy vzlétl
Se mu nebe stalo osudem
Kde mohl používat jen vlastní křídla aby mohl stoupat výše

Věřím že můžu létat
překlad Flying Spider 74



a zbytek fotek dole aby ste neřekli...



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Q. A. Nathanielle | Web | 5. listopadu 2009 v 15:10 | Reagovat

mrazilo mě, když jsem to četla. Zatímco normální člověk jim závidí, oni závidí normálním

2 Yu-mi | Web | 6. listopadu 2009 v 21:27 | Reagovat

[1]:: JO to máš naprostou pravdu přečetla sem to asi třikrát a zdá se mi to úžasný a trochu neuvěřitelný chvíli se mi chtělo brečet *__*

3 Dead F4rt™ | Web | 7. listopadu 2009 v 1:05 | Reagovat

moc hezky blog :)

4 Misa-SB | Web | 7. listopadu 2009 v 11:02 | Reagovat

Třídění Sbéé ??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.